Hřebčín Amerika

WELSH MOUNTAIN PONY (VELŠSKÝ HORSKÝ PONY - SEKCE A)

NATIVNÍ BRITSKÁ PLEMENA
Abychom historickému vývoji plemene Welsh Mountain Pony lépe porozuměli, představíme si ho v poněkud širším kontextu. WMP je jedním z unikátních původních plemen pony a malých koní, která se vyvinula na území dnešní Velké Británie.Velká Británie je bohatá na původní plemena pony a malých koní a tradičně se tato skupina nativních pony a koní v Británii označuje jako M&M ( Mountain and Moorland ) PONY BREEDS - HORSKÁ A VŘESOVIŠTNÍ PLEMENA PONY. Mnoho z těchto plemen je odvozeno od polodivokých poníků chovaných na rašeliništích a vřesovištích, přičemž některá plemena jsou tímto způsobem chována dodnes a jiná byla následně plně domestikována. Tato plemena jsou dělena do dvou katedorií zohledňujících kohotkovou výšku. Mezi Malá plemena patří - Shetland pony, Exmoor pony, Dartmoor pony, Welsh pony(Welsh mountain pony-sekce A a Welsh pony-sekce B), Eriskay pony a Kerry bog (bažinný) pony a mezi Velká plemena patří Connemara pony, Highland pony, Dales pony, Fell pony, New Forest pony, Welsh pony (Welsh pony of cob type -sekce C a Welsh Cob – sekce D) a Galloway pony, který již patří mezi plemena zaniklá. M&M pony obecně jsou konstitučně silná plemena, s výraznou, bohatou hřívou a ocasem a s kohoutkovou výškou mezi 1,1 m a 1,4m, přičemž Shetlandský pony je menší -0,71cm-114cm- a Velšský cob je větší - výška welsh cob není omezena, ale je žádoucí, aby nepřesahovala 152 cm. Tito pony a koně jsou velmi odolní, mimořádně nenároční, výkonní a výborně krmitelní. Proto je třeba tato plemena v našich zeměpisných šířkách chovat s rozvahou, protože na kvalitní pastvě jsou ohrožena obezitou, laminitidou a dalšími souvisejícími problémy. V dnešní době význam těchto plemen ve Velké Británii opět stoupá a to nejen díky nesmírné popularitě, s jakou se tato plemena etablovala v jezdectví, vozatajství a výstavnictví, významné je také opětovné využivání těchto plemen v péči o krajinu a ekologii. M&M plemena si dodnes zachovala schopnost zpracovat i velmi nekvalitní a chudou pastvu a proto jsou znovu využíváma v oblastech s vysokou ekologickou hodnotou, kam jsou navracena a chována přirozeným způsobem.



HISTORIE Welsh mountain pony
V minulosti byla Velká Britanie a Irsko součástí Evropského kontinentu, což zajišťovalo volnou migraci lidí a zvířat z východní Evropy do těchto oblastí. Vědecké výzkumy prokázali, že v době kamenné a bronzové migrovali příslušníci keltské kultury společně se svými zvířaty po této trase spojující východ se západem a následně se některé skupiny usadili v oblasti Walesu, Irska a Hebrid (Shetlandy). S největší pravděpodobností si s sebou přivedli i malá plemena koní, jejichž původ lze lokalizovat do kaspické oblasti. Tato nepůvodní plemena malých koní pak byla následně křížena s místními nativními plemeny. Výsledkem těchto prvotních „chovatelských“ pokusů byli o něco větší (13HH) a lehčí koně. Z doby bronzové se v severním Walesu dochovalo velké množství fragmentů postrojů a malých udidel, které poukazují na skutečnost, že již v tomto období byli pony a malí koně využíváni pro práci v zápřeži. Je pravděpodobné, že v těchto oblastech následně vznikla poměrně výrazná populace pony a malých koní, protože z období, kdy byl Wales podroben vojsky Julia Caesara – Římané zahájili invazi do Británie roku 43 n.l.- se dochovaly písemné záznamy o rychlosti , ovladatelnosti a nevídané pracovitosti místních koní. Moderní výzkum prokázal, že první příliv východní krve v ranném vývoji velšských pony skutečně zajistil Kaspický kůň, který rovněž stál při vzniku koně Arabského a ostatních lehčích typů koní. Kaspický kůň se do Walesu a Británie obecně dostal společně s Řimany a po jejich ústupu v roce 410 n.l., zde zůstal a dále ovlivňoval vývoj místních plemen.
Při vzniku velšských plemen sehrála důležitou roli také invaze Normanů (Anglie byla ovládnuta Normany roku 1066). Normané do Británie importovali své chladnokrevné koně (např. Flanderský tažný kůň), kteří zředili horkou krev velšských pony a staly se také jedním ze základních kamenů ve vývoji velšského koba.
Historicky nešťastným obdobím pro WMP, pak bylo období vlády krále Jindřicha VII, který v roce 1535 nařídil likvidaci všech pony, jejichž kohoutková výška byla nižší než 13hh u klisen a 15hh u hřebců. Tito pony byli příliš malí na to, aby mohli nosit rytíře v plné zbroji a měli tedy být podle zákona zlikvidováni. Toto nařízení mělo zabránit ztrátě cenné pastvy určené užitečnějším, větším koním. WMP zachránila před úplným zánikem nedostupnost a těžký terén hornatých oblastí Walesu, kde tato zvířata nebyla pronásledována a podařilo se jim zde toto nepříznivé období přečkat. Zákon nařizující likvidaci malých pony byl zrušen až královnou Alžbětou I, která nastoupila na trůn roku 1558.
Zásadně důležité období pro formování moderního WMP nastalo kolem roku 1700. Tato doba přinesla do populace velšských pony krev plnokrevných hřebců, přičemž nejvýznamějším plemeníkem, jehož vliv lze vysledovat, je arabský hřebec Darley Arabian.
Darley Arabian byl arabský plnokrevník, který je považován také za jednoho ze tří zakladatelů anglického plnokrevníka a byl importován z Aleppa v Sýrii do Anglie panem Thomas Darleyem v roce 1704. Svůj vliv v chovu WMP sehrál jeho přímý potomek, anglický plnokrevník Merlin. Dalším hřebcem, který přinesl orientální krev do chovu WMP se jmenoval Apricot a byl popisován jako kříženec Araba s Berberem z Velšské horské klisny. Za skutečného patriarchu moderního velsškého pony je ovšem považován hřebec Dyoll Starlight, matka tohoto hřebce byla plnokrevná arabská klisna a otec velšský pony. Dyoll Starlight se narodil v roce 1894 a jeho chovatelem byl pan H.Meuric Lloyd. Tento legendární bílý hřebec nasbíral velkolepé úspěchy ve výstavních kruzích. Získal první cenu na Royal Welsh Show každoročně od roku 1898, kdy byl vystavován poprvé až do roku 1901. A ještě v roce 1912 ve věku 18 let dokázal získat na Royal Welsh Show stříbrnou medaili. Dalším hřebcem, který měl obrovský vliv v chovu WMP byl hřebec COED COCH GLYNDWR, narozený v roce 1935, jehož matka byla Starlightova vnučka. Coed Coch Glyndwr se stal zakladatelem chovu jednoho z nejvýznamnějších hřebčínů věnujících se WMP, slavného hřebčína COED COCH, který vznikl v roce 1924 a dnes je již zaniklý. Krev z těchto starých linií patří ale i v současnosti k nejcenější.

SOUČASNOST
WMP je nejmenším a historicky nejstarším představitelem čtyř sekcí velšských pony a cob a je také právem označován za základatele ostatních tří velšských sekcí – Welsh pony, Welsh pony of cob type a Welsh cob. Plemenná kniha – tzv. Welsh Stud Book - všech těchto velšských sekcí je vedena od roku 1901 společností Welsh Pony And Cob Society, jejíž sídlo je i dnes v centrální oblasti Walesu. První z Plemenných knih byla publikována v roce 1902 a obsahovala záznamy o 38 hřebcích a 571 klisnách. Společnost Welsh Pony And Cob Society je organizací s celosvětovou působností- tzn., že registruje zvířata z celého světa, pokud splňují předpoklady čistokrevnosti. Registry čistokrevných velšských pony a cob byly definitvně uzavřeny v roce 1959.
Skutečnost, že předci dnešních WMP žili polodivoce v hornatých oblastech Walesu, kde byli nuceni překonávat náročné přírodní překážky, skalnaté srázy, rokle a snášet nehostinné podmínky místních vřesovišť v konečném důsledku zformovala dnešního WMP v unikátní plemeno, které si díky drsnému klimatu, omezenému přístupu k potravě a přístřeší uchovalo zcela vyjímečné vlastnosti.
Původní WMP, který žil v horách nehostinného Walesu se vývojem změnil v atraktivního a elegantního pony, který si ovšem dokázal zachovat všechny vlastnosti, které byly upevněny přísnou selekcí, která na pony v těchto strohých a náročných životních podmínkách působila. WMP je i dnes konstitučně tvrdý, jeho končetiny i kopyta jsou schopna obstát i v těch nejnepříznivějších podmínkách, je velmi inteligentní a v kombinaci s proslulým velšským charakterem a mimořádnou líbivostí se stal vysoce ceněným rodinným i sportovním pony. Jeho popularita je vyjímečná a celosvětově uznávaná a vliv krve velšských horských pony lze vysledovat v původech všech novodobých plemenech pony, která byla šlechtěna v jezdecky vyspělých zemích světa.
WMP je přátelský, ale přirozeně odvážný a temperamentní, inteligentní a velmi charakterní. Je konstitučně silný, otužilý, plný ohně a odvahy, ale v podstatě laskavý, mírný a jemný. Jako jezdecký pony je zcela nepřekonatelný a obdobně úspěšný je i ve všech vozatajských disciplínách pro něž má výrazný talent. Právě pro všechny tyto zcela mimořádné vlastnosti můžeme WMP vidět pod sedlem a v zápřahu po celém světě. Od studené Kanady a Švédska až po horkou Afriku a Austrálii.
WMP je obecně považován za nejkrásnějšího pony plemeno světa.
MOUNTAIN AND MOORLAND PONY – Původní britská horská a vřesovištní pony plemena.
Malá plemena M&M

• Shetland pony - oblast – Shetlandské ostrovy, severní cíp Skotska
• Exmoor pony - oblast – Exmoor v Devonu a Somersetu – jihozápadní Anglie
• Dartmoor pony – oblast – Dartmoor v Devonu – jihozápadní Anglie
• Welsh mountain pony(sekce A) a welsh pony(sekce B) – oblast – Wales
• Eriskay pony – oblast – ostrov Eriskay, Hebridy
• Kerry bog pony – oblast -jihozápad Irska

• Connemara pony – oblast - hrabství Galway – západní Irsko
• Highland pony – oblast – Skotsko( v Evropě známý pod názvem Garron)
• Dales pony – oblast – Pennines – Severní Anglie
• Fell pony – oblast – hrabství Cumbria – severozápadní Anglie
• New Forest Pony – oblast – New Forest v Hampshire -jižní pobřeží Anglie
• Welsh pony (sekce C) a Weslh cob(sekce D) – oblast – Wales
• Galloway pony – oblast – Skotsko a severní Anglie – tento pony zanikl integrací pravděpodobně do Highland a Fell pony

• KVH - do 122 cm (12hh)
• Charakteristika – Tvrdý, odvážný, charakterní, výrazně v pony typu
• Barva – povoleny jsou všechny barvy vyjma strakoše
• Hlava – Malá, suchá, dobře nasazená, široké čelo zužující se k nozdrám
• Oči – Výrazné, velké, odvážné
• Uši – Malé, směřující vzhůru, úměrně blízko sebe, bystře reagující
• Nozdry – velmi výrazné a otevřené
• Čelisti a hrdlo – nikoli masivní, ale suché a jemně utvářené s velkým prostorem v čelisti
• Krk – dlouhý a dobře nasazený a dobře nesený, u klisen štíhlejší, u dospělých hřebců naopak s výrazným, mohutným hřebenem.
• Plece – Dlouhé a dozadu ustupující.
• Kohoutek – jemný a nepříliš výrazný
• Lopatka – Šikmá s úhlením, které přední končetiny nestaví pod tělo pony.
• Přední končetiny – je žádoucí, aby směřovaly kolmo k zemi, volnost loktů, dlouhé a silné předloktí, výrazně a dobře vyvinutý karpální kloub, holeň krátká a plochá, spěnky úměrné
• Kopyto – dobře tvarované, tvrdé s kulatým chodidlem
• Hřbet a bedra – kvalitně osvalená, dobře vázaná a silná
• Hrudník – hluboký a prostorný
• Žebra – dobře klenutá
• Záď – dlouhá a kulatá
• Ocas – vysoko nasazený a živě nesený
• Zadní končetiny – Hlezenní klouby mají být velké, ploché a suché se zřetelnými patními hrboly, s korektním postojem(kravský, sudovitý postoj je nežádoucí) a dobrým úhlením
• Patní hrbol nesmí přesahovat spojnici od sedacího hrbolu k ostruze.
• Pohyb – Energický a expanzivní, volně vycházející rovně z plece, vpředu dlouhý. Hlezenní klouby výrazně elastické, dobře se ohýbající a nesoucí končetinu hluboko pod tělo.