placing gif
placing gif

SHETLANDSKÝ PONY

Shetlandský pony je nejmenším z původních britských plemen a domovinou těchto poníků jsou Shetlandské ostrovy severního Skotska.(Shetlandské ostrovy jsou subarktické souostroví, které leží na sever a východ od pevniny Velké Británie).
Malí pony se na Shetlandských ostrovech vyskytovali před více než dvěma tisíci lety a pravděpodobně zde žili ještě mnohem dříve. Archeologické nálezy kosterních pozůstatků prokazatelně datují přítomnost malých plemen koní na Shetlandských ostrovech do doby bronzové a naznačují, že již v tomto období zde byli pony plně domestikováni. Výzkumy uvádí, že příchod přímých předků Shetlandských pony do těchto oblastí je spojen s migrací příslušníků keltské kultury, kteří cestovali z východu a následně se na Shetlandských ostrovech usadili. S největší pravděpodobností se zde tito "nově příchozí" usadili společně se svými koňmi, jejichž původ je zřejmě spojen s Kaspickým pony. Některé zdroje vidí původ Shetlandských pony ještě dále a spojují ho s původními pony tundry a horskými plemeny pony z jižních částí Evropy, kteří údajně migrovali do těchto oblastí ještě před roztátím ledového mostu spojujícího kontinentální Evropu s Britskými ostrovy. V každém případě ostrovní izolace a nehostinné podmínky subarktického klimatu, které nevyzívaly k aktivní migraci obyvatel, způsobilyl, že plemeno Shetland pony je jedním z geneticky nejčistších britských nativních plemen. Shetlandský pony se vyvinul v prostředí, které bylo klimaticky skutečně extrémně náročné. Žádné místo Shetlandských ostrovů není dále, než čtyři kilometry od moře, vegetace ostrova odpovídá klimatických podmínkám subarktického pásma a pastva pro pony zde tedy byla velmi omezená. Již legendárně se traduje, že přežití populace Shetlandských pony bylo odvislé na konzumaci mořských řas na pobřeží. Zajímavé ale je, že velikost těchto pony není přímo závislá na jejich životních podmínkách. Je prokázáno, že kohoutková výška je u Shetlandských pony naprosto nezávislá na kvalitě a množství potravy. Selektivní tlak na plemeno byl tak výrazný, že jeho velikost je geneticky stabilní.
Přestože je Shetland pony nejmenším z původních plemen světa je v poměru ke své kohoutkové výšce plemenem jednoznačně nejsilnějším.
Život pony na Shetlandských ostrovech byl vždy velmi provázaný s životem jeho obyvatel a kulturou této "malé" země. Shetland pony byl v historii vždy využíván pouze jako soumar, nosil v proutěných koších mořské řasy z pobřeží, jimiž byla zúrodňována chudá pole nebo případně sloužil jako kůň jezdecký. Až do poloviny 19. století nebyl zapřahán, protože do té doby na Shetlandech neexistovaly žádné cesty a silnice. Velká změna ve využití Shetland pony nastala po roce 1847, kdy v Británii vyšel v platnost zákon zakazující práci dětí a žen v uhelných dolech (Mines Act). V dolech začala být masově využívána pony plemena a vzhledem k velikosti a výbornému charakteru se Shetland pony stal obecně nejžádanějším plemenem, jeho výcvik byl "nejrychlejší". Žádný Welsh mountain pony, Dartmoor pony ani Part-Bred nebyl tak snadno schopný akceptovat náročné požadavky kladené důlním provozem jako právě Shetland pony. Shetland pony rovněž vyhoval svou malou velikostí a mimořádnou silou, chodby dolů byly velmi nízké a úzké a jeho síla se uplatnila, když zvířata tahala po kolejích těžké vozy naplněné uhlím z podzemí na povrch nebo k výtahům. Odhaduje se, že při své práci pony urazili ročně více než 3.000 mil a přepravili stejné množství tun uhlí. Jejich práce se stala velmi lukrativním obchodem a mnoho tisíc Shetland pony tedy muselo vyměnit svobodu kopců za tmu uhelných domů. Jejich život byl často krátký a plný urpení. Podmínky v nichž Shetland pony v dolech pracovali byly nesmírně kruté, ale je nutné si uvědomit, že lidé pracovali v podmínkách o nemnoho lepších. Legislativně nebylo utrpení zvířat pracujích v dolech řešeno až do roku 1887. V tomto roce vešel v platnost "The Coal Mines Regulations Act" - Zákon o řízení uhelných dolů, kde byly ustanoveny alespoň určité zásady zacházení s pony a dalšími zvířaty pracujícími v dolech, což zajistilo alespoň částečný obrat k lepšímu. Samozřejmě ale něco jiného byla pravidla a něco jiného skutečná realita uhelného dolu.
Odhaduje se, že v době největšího nasazení Shetlandských pony v dolech, bylo z Shetlandských ostrovů odváženo ročně okolo 500 zvířat a jedna z oficiálních zpráv uvádí, že v roce 1878 pracovalo v dolech více než 200.000 pony, ovšem nikoli pouze plemene Shetland pony. Dnes jsou naštěstí pony pracující v dolech minulostí, přesto ale až do konce roku 1970 byli Shetlandští pony k nalezení v dolech po celé Británii a poslední odešli do "důchodu" až po 24.2.1994. Shetland pony tedy pracoval v těžebním průmyslu více než 300 let a za tuto dobu udělal ve službách člověkukj obdivuhodně mnoho. Při pohledu na Shetland pony bychom tedy vždy měli na statisíce obětavých, pracovitých a nesmírně charakterních pony vzpomenout, přestože dnes je role těchto pony, ve službách člověka, již zcela odlišná. V moderním světě je hlavním "zaměstnáním" Shetlandských pony "služba" dětem. Shetland pony je od přírody "poslušný", je vyjímečně klidný, charakterní a učenlivý a proto se stal tím nejvhodnějším společníkem pro nejmladší věkové kategorie jezdců i malých vozatajů.
Budoucnost tohoto plemene je zcela jednoznačně zajištěna. Shetland pony je jako společník a učitel nejmenších dětí vždy tou nejlepší možnou volbou. V posledních desetiletích se Shetland pony dokázali stát i plnohodnotnou konkurencí ve všech disciplínách pony sportu. Vyjímečné vlastnosti Shetland pony, jejich spletitá historie i poklidná součastnost jsou velmi zajímavé a doporučuji všem si toto fascinující plemeno prostudovat hlouběji.


Charakteristika plemene

Plemeno Shetland pony se dělí do dvou typů. Prvním je tak zvaný typ Standardní a druhým pak Minityp. Oba typy se od sebe odlišují pouze kohoutkovou výškou, obecný standard je shodný.
Pro typ standardní platí, že KHV registrovaných jedinců nesmí přesáhnout 105 centimetrů ve věku třech let a 107 centimetrů ve věku čtyř a více let. Pro Minityp pak platí, že KHV je do 87 centimetrů. Shetland pony by vždy měl vyzařovat vitalitu, sílu a robusnost. Tělo by mělo být silné, s dobrou hloubkou hrudníku a dobře klenutými žebry, hříva a ocas má být velmi bohatá a hustá, hlava by měla být malá, úhledná, čelo široké, oči velké a výrazné, uši malé. Lopatka silná, dobře úhlená, krk středně dlouhý a dobře nesený. Nohy mají být velmi silné, krátké a s množstvím hustých, plochých kostí, kopyta dobře tvarovaná, tvrdá a pravidelná. Jsou povoleny všechny barvy s vyjímnkou skvrnitosti. Typický je pro Shetlandského pony pohyb, který by měl být rovný a bez zbytečné akce kolen a hlezna.
O originalitu a čistotu plemene dbá "Shetland Pony-Book Society", která vznikla již v roce 1890 a která rovněž v roce 1891 vydala první Plemennou knihu, do níž bylo tehdy zapsáno 408 klisen, včetně několika hříbat a 48 plemenných hřebců. Tato organizace byla historicky první společností zabývající se původními plemeny Británie a dnes je druhou největší organizací tohoto typu. Primát drží Welsh Pony And Cob Society. V roce 1992 tato společnost získala oficiální oprávnění vést Plemennou knihu Shetlandských pony a to s celosvětovou působností, je tedy Mateřskou plemennou společností pro Shetland pony.

Více informací: www.shetlandponystudbooksociety.co.uk
Zajímavosti:
- Prvním pony britské královny byl Shetland pony jménem Peggy, kterého dostala od svého otce, Krále Jiřího V.
- Shetland pony má utvářeny nosní dutiny tak, aby zajistily "ohřev" mrazivého vzduchu před jeho vstupem do plic?
První písemná zmínka o Shetlandských pony pochází z "Court Books of Shetland" - což byla tehdejší obdoba Sbírky zákonů. Je zde uveden zákon z roku 1603, který zakazuje jízdu na cizím pony bez povolení jeho majitele a rovněž je zde uvedeno, že se zakazuje řezat poníkům ocas, pokud nejste jeho majitel. Žíně z ocasů Shetlandů byli totiž na Shetlandských ostrovech používány jako rybářské vlasce.


Gabriela Rotová


publikováno v časopice Koně a hříbata III/2013

placing gif