Hřebčín Amerika

Stougjeshoeve stud - Holandsko

Chov Welsh pony

V tomto článku bych vám ráda představila holandský hřebčín Stougjeshoeve, který je zaměřen na produkci plemene Welsh pony a je jedním z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších v současném Holandsku.
Je důležité si uvědomit, že přestože Holandsko je země velmi malá, svým významem pro chov velšských sekcí je v evropském měřítku nepřehlédnutelná a historie chovu těchto plemen je zde již relativně dlouhá. Mnoho pony odchovaných v holandských hřebčínech se dokázalo prosadit i v zemi svého původu, ve Walesu, a to často i na těch nejvyšších výstavních postech, včetně Royal Welsh Show. Na příkladu tohoto hřebčína, lze dobře demontrovat, jakým způsobem vzniká chovné stádo a také, jak je někdy těžké svou vizi najít, udržet a prosadit. Zakladatelka chovného stáda, klisna Kortehoeve's Danielle, čekala na svůj největší výstavní úspěch až do svých dvaceti let!
Hřebčín Stougjeshoeve, tak jako mnoho dalších významných holandských hřebčínů, naleznete v poměrně nenápadném holandském domku rodiny Verbaas nedaleko krásného, historického města Oud-Beijerland u Rotterdamu. Protože pana Geerta Verbaase osobně známe a mám dojem, že se bez přítomnosti jeho poníků neobejde žádná významnější výstava velšských plemen v Holandsku, požádala jsem ho, aby nám svůj chov blíže představil.
"Náš hřebčín vznikl v roce 1991, v tomto roce jsem dovršil věk osmi let a chtěl jsem za každou cenu jezdit! Jako první jsme zakoupili roční klisničku Welsh mountain pony a krátce na to další klisnu sekce A, která se stala mým osobním jezdeckým poníkem a pak následovaly další chovné klisny sekce A. Náš prefix Stougjeshoeve odkazuje k názvu "Stoujesdijk", což je hráz v blízkosti místa, kde žijeme. Oud-Beijerland u Rotterdamu. Po několika letech chovu sekce A, jsme se rozhodli pokračovat v chovu sekce B, protože jsme potřebovali pony s větší kohoutkovou výškou, ale stále jsme chtěli velmi mnoho velšského typu a excelentního pohybu. Dozvěděli jsme se, že rodina Kortekaas prodává velmi nadějné hříbě, nicméně jeho chovatel nám nakonec řekl, že si klisničku ponechá v chovu a nabídl nám její matku, klisnu KORTEHOEVE'S DANIELLE. Koupili jsme ji, protože byla velmi "velšská", měla nádhernou hlavu a oči a velmi dobrou záď. Danielle je klisna, na které je založen náš chov. Po několika letech jsme prodali všechny naše Welsh mountain pony a začali se věnovat pouze sekci B. Do roku 2000 jsem ale příliš nevystavoval, protože jsem soutěžil s pony, který měl 148cm a to jak v drezuře, tak i v parkurech na poměrně vysoké úrovni, nakonec jsem tohoto pony prodal do Německa a zakoupil teplokrevnou klisnu, s níž jsem dále pokračoval v parkurovém skákání. Postupně mě ale začalo stále více přitahovat předvádění velšských poníků, přestal jsem sportovat a teplokrevná klisna u nás zůstala jako chovná. Danielle se vystavovala, ale ne s velkým úspěchem, byla vždy druhá nebo třetí a nikdy nebyla vybrána na "National Show", i když jsme se velmi snažili ji na tuto prestižní výstavu dostat. Rozhodli jsme se tedy, že již vystavována nebude a zařadili ji do chovu. Dala nám velmi pěkná hříbata, která měla velké úspěchy ve výstavních kruzích. Když Danielle bylo dvacet let, dala nám extrémně krásnou, nápadnou klisničku. Společně vypadaly, matka s dcerou, velmi dobře a rozhodli jsme se je tedy společně vystavit. Hříbě se stalo vítězem a Danielle nejen, že zvítězila ve své třídě, ale byla také vybrána pro "National Show", kde se nakonec stala Reservním šampionem sekce B, přestože jí v té době bylo již přes dvacet let. O rok později byla Danielle opět Rezervním šampionem sekce B a její hříbě, hřebeček, zvítězil ve své, velmi dobře obsazené, třídě. Když jsme Danielle koupili, byla březí po bílém hřebci Winzang's Rocco s "velkým původem". Narodila se klisnička STOUGJESHOEVE ESMERALDA. Tuto klisnu jsme vystavovali jako mladou s mnoha úspěchy a jako chovná klisna potvrdila svou výstavní kariéru, když se stala Rezervním šampionem sekce B na Mezinárodní výstavě v Warengemu v roce 2005 a získala titul "Overall Supreme" na "National Show". První hříbě, které nám dala, byl velmi pěkný hřebeček, Stougjeshoeve Eagle Eye, který byl licentován již jako tříletý a byl vyhlášen nejlepším hřebcem roku. Jako čtyřletý byl vždy první ve své třídě a jako pětiletý se stal Šampionem na Grading Show. V sedmi letech byl exportován do Dánska, kde působí jako plemenný hřebec. Druhým hříbětem byla Stougjeshoeve Emilia, jako dvouletá se stala Vítězem mladých na "National Show", jako tříletá byla dokonce "Nejlepším tříletým pony všech sekcí" a jako pětiletá chovná klisna se stala "Overall Supreme"- Celkovým nejvyšším vítězem na "National Show". Jejím vrcholem bylo, když se stala Šampionem sekce B na Mezinárodní výstavě v Ermelo. V roce 2006 nám Esmeralda dala palomino klisničku, která byla vystavována jako ročka a stala se "Overall Supreme" - Celkovým nejvyšším šampionem na "National Show" v roce 2007. V roce 2008 pak dala další klisničku, která mi připadala tak vyjímečná, že jsem ji pojmenoval Stougjeshoeve Especiale. Tato klisnička se rovněž vystavovala s velkým úspěchem a získala několik titulů "Supreme" a také byla první na Mezinárodní výstavě.
Druhá dcera, Danielle, kterou jsme si ponechali v chovu je Stougjeshoeve Dream Girl. V roce 2005, 2006 a 2007 byla Rezervním šampionem sekce B na "National Show". Její dva hřebečci, které nám dala po Mintfield Aristocrat působí nyní jako plemenní hřebci v nových domovech a loňská klisnička po Kiwi Griashall zůstává u nás jako budoucí show-klisna s velkým potenciálem chovné klisny. Stále máme také ještě dvě mladé kobylky z Danielle, jedna z nich se již velmi úspěšně předvedla jako hříbě. Rok 2010 byl vyjímečně úspěšnou show sezonou, měli jsme tři Overall Supremes (Celkové šampiony výstavy), dva Reserve Supremes a několik Šampionů mladých. Vrcholem byla pro náš hřebčín Mezinárodní výstava v Ermelo, kde jsme měli tři poníky, roční Especiale zvítězila ve své, velmi silně obsazené, třídě, dvouletá Elaine byla druhá v Šampionátu Mladých a Emilia se stala Šampionem sekce B a také získala titul "Reserve Overall " - Rezervní celkový šampion dospělých.
Pokud bych měl něco říci k hřebcům, které jsme použili. V roce 2002 jsem navštívil hřebčín Cottrell ve Walesu společně s Bas van der Linden a rozhodl se koupit hřebce Mintfield Aristocrat, u něhož jsem obdivoval především jeho krevní linie a mnoho velmi volného pohybu. V roce 2006 odešel do hřebčína Rowfantina, kde nyní pracuje pod sedlem. V tomto roce jsem navštívil Stephana Howarda (Boston stud) a uviděl u něj hřebce Boston Braveheart. Tohoto hřebce jsem si pronajal na rok 2007, on byl "total outcross"(zcela nepříbuzný) pro naše klisny, ale měl velmi krásnou hlavu, přední linii a velmi dobrý krok a klus. Tento pronájem nám přinesl úspěch, získali jsme po tomto hřebci krásného plavého hřebečka z Kortehoeve Danielle. V roce 2007 jsme navštívili rodinu Tamplin (hřebčín Griashall), kde nás zcela ohromil Kiwi Griashall, který se ve výběhu pohyboval jako snový přelud. Tento hřebec tedy u nás působil v roce 2008 a zanechal tu pro nás čtyři krásná hříbata. Rok 2008 byl rokem Wildzang's Golden Marka. Tohoto hřebce jsme koupili jako hříbě pro jeho původ, typ a pohyb. Golden Mark byl Národní šampion hříbat a Rezervní šampion sekce B na Stallion Grading Show. Od roku 2009 využíváme dva plemenné hřebce a to hřebce Breeton Dai, který nám již v minulosti dal mnoho krásných pony a nádherného bělouše Cwrtycadno Cymro, kterého jsem již obdivoval velmi dlouho. Tento hřebec je skutečně ve vyjímečně dobrém typu, dysponuje velmi dobrou kostrou a také výbornou mechanikou pohybu.
V současné době máme dvacet poníků ,včetně pěti chovných klisen, mladých a hřebců. Každý rok se těšíme na hříbata, dávají nám velmi mnoho radosti a přinášejí také velké vzrušení z očekávání, zda jsme dobře vybrali hřebce pro naše klisny. Myslím si, že dobrý Welsh pony musí mít krásnou přední část těla, ale také velmi dobrou záď, dobré končetiny, kvalitu kostry a velmi, velmi dobrý pohyb. Je těžké najít poníka, který má toto všechno! Proto stále hledáme toho pravého hřebce, který s našimi klisnami dá skutečně "dokonalá" hříbata. Jsme velmi spokojeni s našimi chovnými klisnami i mladými, které najdete v našem hřebčíně. Máme ale další velký úkol pro budoucnost našeho chovu - udržet kvalitu na stávající úrovni."
Pokud se zamyslíte nad "příběhem úspěchu" hřebčína Stougjeshoeve, nezbytně si položíte otázku: A to je to tak jednoduché? Myslím si, že nikoli, dobrý chovatel musí mít velmi mnoho, kromě velkého nadšení a nasazení, také mnoho vědomostí a "citu" a samozřejmě, také, velmi, velmi mnoho štěstí. Nedaleko Rotterdamu naleznete hřebčín, kde bylo toto "chovatelského štěstí" rozdáváno po celých náručích...

Zpracovala Gabriela Rotová.
Publikováno v časopise Koně a hříbata VIII/2011