|
Hřebčín Ruska je nejen největším a nejstarším chovem welsh pony of cob type a welsh cob v
Holandsku, ale také místem, kde naleznete chovatele patřícího ke generaci, která začala
rozvíjet chov tohoto plemene v době, kdy bylo mimo svou domovinu jen velmi málo známé.
Hřebčín Ruska významně ovlivnil historii chovu tohoto nádherného plemene na Evropském
kontinentě. Jméno tohoto hřebčína je spojeno s osobou pana Henk van Dijka a je skutečností,
že pan van Dijk prostřednictvím svých odchovů a uskutečněných importů ovlivnil chovnou
základnu welsh cob a welsh pony of cob type v mnoha evropských i českých hřebčínech.
Do evropského pohledu na chov těchto sekcí se jeho názory promítly i prostřednictvím jeho
funkce posuzovatele, kterou aktivně vykonává již několik desítek let. Pan Henk van Dijk
je také dlouholetým aktivním členem Rady nizozemské organizace Welsh Pony en Cob Vereniging
(WPCV). Jako informaci pro českého čtenáře, zde pro lepší orientaci uvedu, že organizace WPCV
vznikla v roce 1970 a jejím cílem je podporovat chov a využití velšských plemen v Holandsku v
souladu s pravidly WPCS stanovenými britskou plemennou knihou. Jak pro britskou mateřskou
plemennou knihu, tak i pro holandskou společnost WPCV je typickým znakem fakt, že není
prováděna selekce a testace plemenného materiálu, nýbrž je chovateli ponechána svoboda
volby a chovatel tedy nese osobní odpovědnost při výběru zvířat využívaných v chovu. V
pravomoci chovatele jsou ponechány také veškeré administrativní úkony, včetně registrace
a popisu svých hříbat. Dalším charakteristickým znakem sdružení chovatelů WPCV je způsob,
jakým jsou organizovány výstavy. Na těchto výstavách jsou využíváni výhradně britští
akreditovaní posuzovatelé a zásadou zůstává, že posuzovatel před zahájením výstavy nezná
vlastníka předváděného pony a není mu známý ani jeho původ. Tento způsob posuzování umožňuje
maximální objektivitu a nestrannost hodnocení.
Schopnost být stále „v obraze“ zajišťuje panu Henk van Dijkovi ale nejen aktivní činnost v
radě této organizace a jeho posuzovatelská činnost v evropských výstavních kruzích, ale je
důležité také poznamenat, že nejvýznamější výstavy ve Walesu se jen zřídka kdy obejdou bez
jeho přítomnosti. Takto aktivní přístup chovateli umožňuje dobře reflektovat stav svého
vlastního chovu a následně také schopnost objektivněji posoudit vývoj a chovatelské trendy,
které se odehrávají jak v Evropském kontextu, tak i zemi původu těchto plemen, Walesu.
V nenápadném, maličkém a typicky holandském domečku nedaleko Maasdamu je ovšem sídlo nejen
hřebčína Ruska pana Henk van Dijka, ale také sidlo hřebčína River paní Judith Alberts.
Pan Henk van Dijk a paní Judi Alberts spolu tvoří okouzlující pár, který si vás již při
první návštěvě jejich domova získá natolik, že vám nezbyde, než si tyto „velšské“ lidi
bezpodmínečně zamilovat.
Jejich vztřícný, nezištný a laskavý přístup k lidem a zvířatům, charisma jejich vyjímečných
osobností a jejich specifický svět, ve kterém již kromě koní není mnoho místa, je něčím,
co člověka vede k zamyšlení, nad vlastní pracovitostí a charakterem.
Návštěva v těchto hřebčínech není zkrátka jen školou chovatelskou, ale také školou ve skrze
lidskou a vždy, když odjíždíme zpět do České republiky s jistotou víme, že tento
„magický“ pár nám bude nevýslovně chybět ještě než překročíme hranice Nizozemí.
Vzhledem ke skutečnosti, že z tohoto hřebčína pochází větší množství zvířat působících
v současné době v chovu obou těchto sekcí v České republice, požádali jsme pana Henk
van Dijka, aby našim chovatelům, svůj hřebčín blíže představil.
„Vztah ke koním jsem měl od dětských let, protože můj dědeček byl vesnickým
kovářem v Moordrechtu a já jsem jako dítě jezdil na těžkých tažných koních.
Můj zájem o plemeno welsh cob, přišel až později, hledal jsem velkého poníka,
který by ale byl schopen pracovat i s dospělým jezdcem, byl všestranný, živý,
ale nechal se snadno ovládat. Historie hřebčína Ruska se začala psát v roce 1972.
Mojí první klisnou plemene welsh cob byla klisna Sawel Aures, plavá klisna vysoká
přes 152 cm s neuvěřitelnými chody. Tuto klisnu jsem původně zakoupil jako jezdeckého
koně. Prvním hřebcem pak byl hnědák Nebo Comet, potomek po slavném
hřebci Parc Welsh Flyer (o.o.Nebo Beauty). Od roku 1978 jsem žil ve Walesu, kde
jsem měl farmu a věnoval se aktivně chovu. Zde se narodila má klisna Ruska Gwen,
dcera Nebo Daniela a Sawel Aures. Když jsem se v roce 1985 vrátil do Holandska,
stala se Ruska Gwen třikrát holandským národním Welsh Cob šampionem. V této době
jsem měl ve svém hřebčíně na dva roky pronajatého hřebce Nebo Celebration,
syna Nebo Daniela z matky Tyngwndwn Mathrafal Lady a ze spojení tohoto hřebce a
Rusky Gwen jsem odchoval dvě plné sestry – klisnu Ruska Affection, která byla později
prodána do hřebčína Deroks Stud v Německu a klisnu Ruska Carnation, která u mě stále
zůstává. Obě tyto klisny ještě v chovu působí a je jim něco málo přes dvacet let.
Poslední hříbě od klisny Ruska Gwen se jmenuje Zonneweide Cadi Tywysoges Duu a nyní
je v České republice, kde působí v chovu hřebčína Amerika společně s
klisnou Zonneweide Rhyth'm Blues. Zonneweide Rhyth'm Blues je dcera klisny Ruska Rowena
(jejíž matkou je opět Ruska Gwen), která nám v loňském roce v důsledku velmi
nepříjemných událostí, uhynula. Ruska Rowena byla rovněž úspěšnou klisnou,
několikanásobnou německou a holandskou národní vítězkou.
Obě tyto klisny působící v chovu hřebčína Amerika jsou prochovány na hřebce Menai Sparling Magic,
který je syn pro sekci D velmi významného hřebce Brynymor Welsh Magic.
V roce 1990 jsme společně s mým přítelem, panem Hansem Strelinem zakoupili ve Walesu
nové kvalitní klisny pro naše chovné stádo. Prioritou našeho výběru byla kvalita s
ohledem na využití v chovu, zápřeži a výstavnictví. Z tohoto období pochází například
plné sestry Tynybryn Miss Poppydyn a Tynybryn Rachel, Tylan Queenie, Tewgoed Magic Lady,
jejíž syn Ruska Mister Geoffrey byl velmi úspěšný v Dánsku a to také pod sedlem a Tewgoed Rosebud.
Hřebci, kteří zanechali v mém hřebčíně stopy v tomto období byl v zápřeži velmi úspěšný Nebo
Sportsman, Degla Country Flyer a Thorneyside Spring Magic, jehož syn Ruska Mister Eiddwen
zemřel bohužel příliš brzy na to, než aby byl jeho vliv v chovu patrný, ale například jeho
syn Seven Morning Brenin přesto působí v chovu hřebčína Pretoria v České republice.
Jedna z těchto výše zmiňovaných klisen, klisna Tewgoed Rosebud, jejímž otcem je Nebo Brenin,
stále ještě, i přes velmi pokročilý věk, v mém chovu působí a společnost jí dělají její dvě
dcery Ruska Pearly Rose po hřebci Ruska Pearly King, který byl vyvezen zpět do Anglie, kde
působí v hřebčíně Neebro a klisna Ruska Primrose po hřebci Glanteify Ianto. Rosebud sama
zaznamenala fantastické výsledky na výstavách ve Velké Británii a i v Evropě a zanechala v
našem hřebčíně úžasnou řadu skvělých dcer.
Samozřejmě, že můj hřebčín odchoval i jiná velmi úspěšná zvířata a nelze je zde všechny
konkrétně vyjmenovat.
Jako plemenný hřebec působí v současné době v hřebčíně Ruska vnuk Rosebud,
dvouletý ryzák Ruska Ambrose, jehož otcem je Trevallion Ambassador a
který do našeho chovu přináší mnoho pozitivních vlastností, harmonický
exteriér, dobrou konstituci, výbornou mechaniku pohybu a především výborný
charakter. Tohoto hřebce používáme v liniové plemenitbě rodiny Rusky Gwen.
Pro rodinu Rosebud je využíván černý hřebec Rhencullen Play-Boy, jehož otcem je
hřebec mého chovu, působící v současné době ve Walesu, v hřebčíně Nebo , výstavně
úspěšný hnědák Ruska Mab Y Brenin a jeho matkou je klisna Thorneyside Duchess.
Hřebčín Ruska je od prvopočátku založen na nejlepších krevních liniích Nebo,
které jsou jako jedny z mála schopné zůstat věrné tradičnímu plemennému typu welsh cob.
Dnes se hřebčín Ruska skládá ze šesti chovných klisen sekce D a pěti chovných klisen sekce C.
Sekce C, to jsou tři dvouleté klisny po hřebci Nebo Taran, což je plný bratr
velmi dobře známé klisny Nebo Rachel a čtyřletá klisna po Tremymor Sir Geraint.
V uplynulých dvou letech jsme v našem hřebčíně měli z Walesu zapůjčeného výstavně
úspěšného a velmi typového hřebce Cefn Melyn Daniel pana Brynle Williamse.
Po tomto hřebci jsme si ponechali jednu klisničku a další jeho potomstvo očekáváme
v příštím roce.
Stálým plemeníkem našeho hřebčína pro sekci C, je patnáctiletý Tremymor Sir Geraint.
Tohoto syna Nebo Brenina, jsem zakoupil jako tříletého, tedy v roce, kdy se stal
vítězem Royal Welsh Show.
Hřebčín River své chovatelské aktivity v posledních letech utlumil a nyní se
zde nachází jen pár klisen sekce C. První z nich je dcera Nebo Brenina,
klisna River Queen Of Hearts a druhou je její dvouletá dcera po Nebo Taran.
Sedmiletá dcera River Queen Of Heart, klisna River Gipsy Queen po Tremymor
Sir Geraint je v současné době v České republice, kde působí v chovu Hřebčína
Amerika. Posledním produktem sekce D hřebčína River je hřebec River Return,
který rovněž působí v chovu v České republice .“ Na závěr našeho rozhovoru
jsem pana Henk van Dijka požádala, zda by jako dlouholetý uznávaný chovatel a
posuzovatel poskytl začínajícím českým chovatelům nějaké doporučení nebo radu.
Jako odpověď na moji otázku se mi dostalo: “Každému, kdo má zájem o velšská
plemena, doporučuji ještě před tím, než zakoupí chovný materiál, navštívit
přední hřebčíny ve Walesu a dozvědět se, co dělají top chovatelé ve svých
chovech a také proč. Je dobré přemýšlet a uvědomit si, že pokud udělá
chovatel chybu, je za ni přímo zodpovědný a je také možné, že vy se následně
z těchto chyb poučíte a nebudete je muset sami opakovat.“
Vitální nadšení a nikdy nekončící chovatelské plány nenapovídají nic o skutečnosti,
že by tito dva úžasní lidé mohli být skutečně sedmdesátníky. Jejich pracovitost,
aktivita a pohotový humor nás vždy nakazí a přesvědčí o tom, že velkým snům a
opravdovému chovatelskému nadšení nemůže stát nic v cestě. V žádném případě
tedy zcela jistě ne pokročilý věk...
Děkujeme za rozhovor!
Gabriela Rotová
Hřebčín AMERIKA
|
|
Úvodní stránka
Články
