Hřebčín Amerika

Mezinárodní šampionát Welsh Pony & Cob 2011 z pohledu vystavovatele a posuzovatele...

V roce 2011 bylo jedním z cílů, ke kterým směřovala zimní příprava našich koní, odvystavovat na Šampionátu naše letošní odchovy a dále pokračovat s prezentací hřebců Horeb JD (po Trevallion Jumping Jack Flash z Horeb Rhiannon po Horeb Euros) a Bernard (po Marrenks Daryl z Emma po Shamrocklake The Cool Colonell). Jak už to ale bývá, člověk míní a život mění...Jen pár dní před Šampionátem, a samozřejmě po uzávěrce přihlášek, postihly přihlášená hříbata kožní problémy, způsobené alergickou reakcí na slunce a bylo nutné zaimprovizovat. Na výstavu jsme tedy, díky vztřícnosti organizátorů, dodatečně přihlásili klisny - Jebeth Macy Fach (Kirklees Teddy z Broughton Macy Gray po Broughton True Flyer), Zonneweide Cadi Tywysoges Duu (Liezelshof Magic z Ruska Gwen po Nebo Daniel) a Erfan Cadi Mai (po Erwwastad Rhys z Erwwastad Carys po Glenmead Flying Childers). Ani jedna z klisen nebyla na výstavu systematicky připravována (Macy Fach navíc pracuje pod sedlem), jejich kondice a ani příprava tedy nebyla, z hlediska výstavnictví, ideální. Neočekávali jsme tedy žádné oslnivé "výsledky", což do výstavního dne vneslo uvolněnost a poklidnou atmosféru. Přestože jsme se zařekli, že nebudeme vystavovat koně, kteří jsou pracovně využíváni nebo nejsou v danou chvíli ve výstavní kondici, přece jen jsme chtěli výstavu podpořit a proto jsme se rozhodli situaci přehodnotit a řídit se pro tentokrát hesly: "Není nutné zvítězit, ale zúčastnit se." a "Lepší něco, než-li nic.".
Přihlásit na výstavu hřebce welsh mountain pony, Bernarda, jsme ale přece jen, po zkušenostech z ročníku 2010, neměli odvahu. Představa, jak v organizačních zmatcích běháme mezi kruhem sekce A a B, kruhem určeným kobům a zároveň připravujeme k předvedení ostatní koně, byla příliš divoká. Chaos a nedostupnost informací nejen o časovém harmonogramu, ale i způsobu hodnocení v šampionátech, byli také nakonec tím jediným, co jsme mohli organizačnímu týmu vytknout. V tomto smyslu by bylo, myslím, vhodné a velmi přínosné, pokud by se organizátoři pokusili pro příští rok vypracovat rozpis, který by vystavovatelům umožnil vyhnout se "infarktovým situacím" a divákům shlédnout to, co měli v úmyslu shlédnout. Kdybychom chtěli být "přísní", pak bychom bývali byli uvítali i vyšší kvalitu ozvučení. Největším přínosem výstavy, samozřejmě kromě zkušeností, je pro nás komentář posuzovatele, který ale v mnoha případěch, nebylo možné, ani v těsné blízkosti kruhu, slyšet. Zpětně musím říci, že bychom byli rádi, kdyby bylo možné Bernarda v tento den vystavovat, protože byl velmi dobře připraven a navíc si, k naší nevýslovné lítosti, krátce po šampionátu způsobil komplikovanou frakturu spodní čelisti a výstavní sezona pro něj, tedy, zákonitě skončila, aniž by mohl potvrdit kvality, které nastínil v loňském roce.
Dalším z přihlášených koní byl dvouletý plavák Horeb JD, jehož účast na Šampionátu byla nakonec ta jediná "plánovaná". Dvouletí hřebci jsou kapitola sama o sobě a pokud mají v kruhu vykazovat výsledky, je bezpodmínečně nutné s nimi absolvovat co největší množství výstav, aby získali nejen zkušenosti, ale i tolik potřebnou disciplínu.
Posledním z našich přihlášených koní byl hřebec Pretoria Ramizer, který rovněž není výstavně připravován a jel tedy jen "do počtu", protože ve vleku jsou místa dvě. A je také jediný z našich hřebců, který má dostatek tolerance na to, aby snesl přítomnost drzého,"pubertálního" výrostka, aniž by se s ním dostal během přepravy do "konfliktu". Skutečnost, že Pretoria Ramirez posuzovatele opravdu "potěšil" a byl zapsán do Akceleračního programu, pak byla mimořádně radostným zakončením výstavního dne pro Hřebčín Amerika.
Na Šampionátu jsme tedy předvedli pět koní, čímž jsme si zajistili, že nuda u výstavního kruhu byla primárně vyloučena. Rádi bychom, i zde, poděkovali našim cenným pomocnicím, bez nichž bychom pravděpodobně měli podstatně více problémů.
Chceme také, samozřejmě, poděkovat pořádající organizaci ČSCHVK. Výstava byla velmi pěkná, prostředí Pardubického závodiště nabízí zázemí, hodné akce tohoto formátu a bonusem navíc byla pak charismatická osobnost posuzovatele, dosazeného pro sekci C a D a jezdecké třídy, pana John Llewellyn-Jamese (Avonvalley Stud).
I pokud bychom bývali s našimi koňmi neuspěli, což se naštěstí nestalo, možnost vyslechnout posudek od člověka tak zkušeného a milého, byla úžasná.
Pan John Llewellyn-James je chovatelem s dlouhou historií i vyjímečnými výsledky, se srdcem, ve kterém je velmi mnoho místa věnováno velšským plemenům. Neodalala jsem tedy a požádala posuzovatele, pana John Llewellyn-Jamese, zda by byl tak laskavý a nabídl českým čtenářům svůj komentář k této výstavě.:
"Dobrý den, Česká Republiko! Bylo pro mne velkou ctí posuzovat na této výstavě! Welsh pony&cob jsou vášní nejen mojí, ale i mé životní partnerky Anny a bylo tedy pro nás oba poctou, že jsem byl pozvám do vaší země posuzovat výstavu na světoznámém závodišti v Pardubicích. Abych řekl pravdu, neměl jsem tušení, jaká zvířata uvidím a proto byla tato cesta velkým dobrodružstvím pro nás oba. Nejprve bych chtěl poděkovat Anně a Ireně Van Vuuren a členům ČSCHVK, za pohostinnost a péči s jakou se o nás starali. Náš pobyt v České Republice byl úžasným zážitkem, který bychom rádi zopakovali spíše dříve, než-li později! A rovněž mi bylo velkým potěšením, že jsem mohl posuzovat pony ve společnosti pana Wyn Jonese ze slavného hřebčína Nerwyn. Pan Wyn Jones byl dosazen jako posuzovatel pro sekci A, B.
V sekci C, Welsh pony of cob type, nebylo přihlášeno mnoho zvířat, ale několik z nich bylo výborné kvality. a já nakonec našel svého šampiona, který se rovněž stal šampionem mladých sekce C, ve velmi "velšské" a velmi lehce se pohybující Pretorii Cascade. Tato klisna se navíc velmi dobře prezentovala po celý výstavní den. Rezervním šampionem se stal kvalitní hřebec, Nebo Luka, syn známé mezinárodní šampionky Nebo Rachel. Šampionem dospělých se v sekci C stal valach Apollon Edgar.
V sekci D bylo mnoho dobrých kobů. Šampionem mladých se pro mne stala uvolněně se pohybující, velmi sladká a kvalitní klisnička MBS Red Rose a Reservním šampionem mladých pak plavák Horeb JD. Tento hřebeček měl excelentní typ, ale protože se právě nacházel v období budování si sebevědomí, neukázal tolik akce a vznosu, kolik by býval mohl. Na tohoto hřebečka se ale vyplatí počkat!
Tří a čtyřletí nabídli třídu srovnatelnou s Royal Welsh! Všichni předvedli fantastickou show a potěšili diváky stejně jako soudce. Každý se snažil vyhrát a bylo nádherné tuto třídu posuzovat. Nakonec zvítězila Pretoria Elen, druhá byla Tyngwndwn Holly a třetí pak, Rhydfendigaid Ffion. V další třídě upoutala mou pozornost nádherná palomino klisna Jebeth Macy Fach a to především svými krátkými kostmi, krásnou hlavou, úžasnou přední a horní linií.(lopatka a délka otěže). Tato klisna vyhrála svou třídu. K mé lítosti byl na výstavě jen jeden senior welsh cob hřebec, vraník Pretoria Ramirez. Tento hřebec byl dobrým, skutečně tradičním, příkladem welsh coba. Mým šampionem starších klisen welsh cob byla Rhyfedd Koh-I-Noor, která dominovala své třídě a stala se rovněž šampionkou sekce D. Byla velmi dobře předvedena a pohybovala se s radostí. Rezervním šampionem sekce D, pak byla MBS Red Rose. Byl jsem velmi překvapen, když jsem zjistil, že obě klisny přicestovaly z Rakouska a to ze stejného domu. Třídy pokračovaly až do pozdních odpoledních hodin. Užil jsem si spoustu zábavy při posuzování lead rein a first ridden tříd a setkal se zde s několika nádhernými, velmi nadšenými a horlivými jezdci, kteří se, doufám, také dobře bavili. Zvláště pak holčička na bílém pony s westernovým sedlem ve třídě "first ridden", která se se svým pony rozhodla, že nejlepším místem pro ně bude stáj! Oblečení některých dam v "lead rein" nebylo tím, co bychom ve Velké Británii nazvali tradičním, ale bylo velmi zajímavé a velmi odlišné! Bylo mi skutečně potěšením setkat se se všemi a rozdat trofeje a ceny věnované představenstvem Svazu! Pozdě odpoledne se posuzovatelé sešli, aby vyhlásili šampiona výstavy. Bylo jisté, že kolega posuzovatel bude muset něco říci a tak jsem svou zprávu omezil na vítěze sekce D, klisnu - Koh-I-Noor a vítěze sekce C, klisnu Pretoria Cascade. Nakonec klisny skončily v tomto pořadí a mohu jen říci, že mi byly blízké, takové klisny bych rád přivítal i ve svém hřebčíně Avonvalley. Ještě bych rád poděkoval za milé dárky a krásné ubytování v nejlepším pardubickém hotelu. Pro ty, kteří tam nebyli. Nádherná, otevřená restaurace s živou hudbou nejvyšší kvality. Byli jsme pobytem nadšeni a budu rád, pokud budeme mít možnost znovu se vrátit. Také bych rád řekl, že dveře hřebčína Avonvalley jsou otevřeny všem milovníkům welsh pony a cob, kteří navštíví tuto část světa. Anna a já jsme měli možnost strávit několik dní v Praze a byli jsme ohromeni její krásou. Přejeme všem mnoho úspěchů s vašimi zvířaty, zdá se, že se vám podařilo najít ten správný typ a věřím, že zájem o welsh pony&cob bude i nadále růst společně se stoupající popularitou plemene. Věřím, že velšská plemena jsou ta nejlepší na světě! Zdravím vás všechny!". Mě tedy nezbývá, než dodat. Děkujeme Vám, pane John Llewellyn-Jamesi, že jste vážili dalekou cestu a že jste s nasazením a nadšením hodnotil nejen naše milované pony a mladé jezdce, ale byl i tak laskavý a sepsal pro nás tolik milých slov!

Gabriela Rotová

 Hřebčín AMERIKA